#runningMania

Běhám už roky, prakticky denně. Běžecké oblečení a boty se mnou byly na festivalu v Rotterdamu, v Aténách, na Rhodosu. Ranní výklus jsem nezvládla asi jen v Burkina Faso a v Mali, protože tam bylo nechutné horko a v druhém případě jsem nemohla vyběhnout mimo vojenskou zónu. Na benátském filmovém festivalu mi běžecké oblečení zachránilo rozhovor s významným českým režisérem Janem Švankmajerem. Cestou na schůzku s ním mě na Lidu zastihla bouřka – krátká, intenzivní, ale kalhoty a halenka byly komplet mimo hru. Z batohu jsem pak vytáhla běžecké kraťasy a tričko, což není zrovna ideální pro rozhovor s jednou z ikon české kinematografie…nicméně pan Švankmajer to vzal s nadhledem. 

Často přemýšlím o běžecké motivaci, proč to dělám, proč si raději nepřispím a denně vstávám o dvě hodiny dřív, než bych musela. Ale důvodů, proč si natáhnout legíny a nazout boty je prostě vždycky víc. Ranní běh je pro mě meditace, svět je ještě ospale mírumilovný, ale už cítíš energii, kterou přináší nový den. I když zrovna prší nebo fouká vítr. Pro městského člověka jako jsem já, je ranní běhání taky výjimečná možnost, jak se dostat alespoň na chvíli do přírody. Běhám nejčastěji v Praze, kolem říčky Rokytky, a právě tam brzo ráno potkávám ledňáčky, volavky, veverky a podobné sympaťáky. A taky pár ranních běžců, s kterými se zdravíme beze slov – prostě si jen mávneme… 

Běhání mi pomáhá dobít baterky před prací a dalšími povinnostmi, udržet si čistou hlavu, je to jedna z mých povolených drog (mimo jógy, pole dance nebo akrobacie na kruhu). To je možná důležitější než jeho pozitivní přínos pro fyzickou kondičku. Pokud se snažíte s během skamarádit – dejte tomu víc než jednu šanci, může to být zpočátku trochu nevydařené rande. Ale postupně se sehrajete, vyladíte si trasu, tempo a zamilujete se….stejně jako já. 

@evaminema

PS: A mimo dobré běžecké obuvi, nezapomeňte i na kvalitní oblečení. I při běhání chceme hezky vypadat a v zimě být v teple, takže koukněte na běžecké legíny od Mania a zamilujete se podruhé.